Ministrantský tábor 2016

,,Forest camp" - ministranstký kemp

Po roční pauze se vedoucí opět rozhodli udělat pro ministranty tábor. Tentokrát se však jdenalo o čtyřdenní zálesácký kemp. Někdo by mohl říct, že je to krátké (jen čytři dny). Časově možná, ale programově byl neskutečně našlapaný dobrodružstvím, sportem, přírodou a zábavou.

Vedoucí Pavel, Kuba Hladký, Peťa Hanák a Vojta Hladký již několik dní předem připravovali tábořiště - Junáckou chatu u Švábenic. Meteorologové hlásili deštivé počasí, takže bylo nutné se na něj připravit. Noc před zahájením kempu se přehnala nad lesem bouře a výrazně se ochladilo. Ale nás, správné chlapy to neodradilo!

Sešli jsme se se všichni ve středu 13. 7. 2016 v 9:00 hodin u kostela ve Švábenicích. kde jsme naházeli naše krosny a zavazadla do auta, které nám je odvezlo k lesu (k Salaši), abychom se s nimi nemuseli zbytečně tahat. Proběhlo poslední rozlouční s některými maminkami a naše parta White Eagles se vydala vstříc zážitkům a dobrodružství. U Salaše jsme si vyzvedli své věci a pokračovali dál k chatě. Cesta byla blátivá (po dešti), takže po příchodu do tábora jsme už všichni vypadali jako správní zálesáci. Kluci se ubytovali v podkroví malého a útulného srubu. Ihned následoval nástup, vyvěšení české vlajky na stožár a slavnostní zaseknutí sekyry. Peťa Hanák pak seznámil celou družinu s programem a šlo se na věc. 

Stravu jsme měli zajištěnou přes catering Hladká&Hladký, tedy tetu Mílu se strýcem Pavlem, kteří nám několikrát denně jídlo vozili k Salaši. Sem jsme si pro něj s károu jezdili a vozili do tábora. Stravu jsme tedy měli teplou a chutnou, takže luxus! Nezbývá než kuchařce touto cestou ještě jednou poděkovat.

Během našeho lesního kempu se hrálo mnoho akčních soutěží a her. Například přenášení vody v ústech, nebo pašeráci v nepropustném terénu. Docela často a poměrně dost pršelo, takže jsme byli nuceni hrát některé soutěže v našem skromném přístřešku. Zejména ,,Sázky" měly u kluků úspěch a byla to neskutečná zábava. Co však nesmíme opomenout jsou každodenní budíčky a následné rozvičky. Byly náročné, to ano. Ale zase udělaly z kluků chlapy a polití vodou z Duchnovky naše těla velmi zušlechtila. Každé ráno byl slavnostní nástup, vyvěšení vlajky, hymna, pokřik Bílých orlů a informace o programu.

Na co všichni budeme nejvíc vzpomínat je Kolo štěstí (respektive Kolo trestů). Kluci si za prohřešky mohli vytočit některý z trestů (případně osvobozující štěstí). Zřejmě nějvětší ,,štěstí,, bylo deset dřepů z pálivou kopřivou v kalhotách. To vzbudilo vždycky nejvetší emoce, tedy pokud někdo zrovna netrpí alergií na kliky. :-D

Her a soutěží bylo samozřejmě více. Jen namátkou: Poldové a zloději, Akční biathlon (kluci si zastříleli ze vzduchovky), Mravenci, nebo Bitva o týmový prapor (kdy exceloval vedoucí Pavel). 

Vyvrcholením těchto našich dnů byl páteční slavnostní oheň (který jsme celý den připravovali) a následná stezka odvahy (u některých velmi silně emočně pojatá). Tak jsme ještě neoficiálně zakončili, za praskání dřeva v ohništi, tyto naše dny.

V sobotu 16. 7. se uklízel jak srub tak i jeho okolí. Před odjezdem domů se vyhodnotilo celotáborové hodnocení (aktivity, slušného chování a plnění úkolů). Absolutním vítězem se stal Prokop Macúch z Brna. Vlajka za slov hymny byla svěšena a závěrečným pokřikem jsme se rozešli do svých domovů.

Přesto, že počasí nebylo ideální...nikdo si z toho nic nedělal, protože zážitky si nikým a ničím - zkazit a vzít  nenecháme! Děkujeme klukům organizátorům a všem kdo nás podporovali. Díky a za rok jo! Prosííím.....

Účastníci: Pavel Hladký, Kuba Hladký, Peťa Hanák, Vojta Hladký, Patrik Hladký, Kuba Vošček, David Hladký, Šimon Hladký, Kryštof Macúch, Tomáš Zouhar, Prokop Macúch, Štěpán Zouhar, Franta Vošček a bratři Jirka a Ondřej Brhelovi.

/Fotografie a video naleznete v sekci Fotogalerie a Video/